Hebrejština pro začátečníky

Dnes jsem objevil parádní stránky pro výuku hebrejštiny, vřele doporučuju, nenechte se odradit názvem. A hnedle si dáme první lekci :)

Learning Hebrew

[Goybert greets Yoshi]:
"Hello Yoshi, I heard you know Hebrew"?
"Yes I do." replied Yoshi.
Goybert: I was wondering what the Hebrew for he is?
Yoshi: Hu. (הוא)
Goybert: Not any one in particular, I just wanted to know what is he?
Yoshi: Hee (היא) is she.
Goybert: Who?
Yoshi: No, Hu (הוא) is he.
Goybert: I thought you said he is she?
Yoshi: Yes, that is correct.
Goybert: What is correct?
Yoshi: Hee (היא) is she.
Goybert: I have no idea what you said. Who is she?
Yoshi: No, hu (הוא) is he.
Goybert: I dont want to know who he is, now I want to know what she is in Hebrew?
Yoshi: Hee. (היא)
Goybert: He Who?
Yoshi: Yes that is correct. But, hee (היא) is she.
Goybert: Who is she?
Yoshi: No, hu (הוא) is he.
Goybert: Why do you keep asking me "who is he"?
Yoshi: I thought you were asking me what he is in Hebrew?
Goybert: Me?
Yoshi: That is who. (מי)
Goybert: Who is me?
Yoshi: No, hu (הוא) is he, mee (מי) is who.
Goybert: I don't want to know who you are, I want to know who is he?
Yoshi: That is correct.
Goybert: But, I have no idea what I am saying.
Yoshi: But you say it so well.
Goybert: Who me?
Yoshi: Why are you asking me who he is? (מי הוא)
Goybert: No, I am asking you what is he.
Yoshi: Hee (היא) is she.
Goybert: Who is she?
Yoshi: No, hu (הוא) is he.
Goybert: I am very lost. Me is who? Who is he? He is She?
Yoshi: Very good, you said that very well.
Goybert: What did I say?
Yoshi: Mee is who (מי), hu (הוא) is he and hee (היא) is she.
Goybert: Well if you must know, you are crazy, I don't know who he is and if she is a he, I sure don't want to know her?

Tak to je hnus velebnosti

Eric Schwartz - aneb sranda je a bude

Hodně namáklej borec :) Vychutnejte si jeho videa a doufám, že se pobavíte stejně jak já :) Quel badin!
Chocolate Coins

Mel Gibson

White Hurr

Zejtra to příde

Taxem už snad finálně uzavřel svůj pobyt tady v eurabii, včera byla poslední párty v Bures sur Yvette, dneska klacická tóra a bazén a uvidíme co příjde dál. Už bych si měl pomalu začít balit kufry, bude to ještě sranda, nechápu jaxe mi to všechno může narvat do jednoho baťohu. Holt asi budu muset dost věcí obětovat :) Nemam rád loučení a vesměs už ho mam i za sebou, Oiera, lidi z frániny, japonce, Mamadu, Hanen kdoví jestli ještě někdy potkám. Zbytek španělů, a místní francouzi a bulhaři mně ještě čekaj :( Španělé mi právě oznámili, že pro mně maj malej dárek, údajně tanga. Tak doufám, že budou mít na zadku aspoň ajfelovku (votočenou hehe), takový totiž pořídila danka od ondíka nějaký svý kámošce.
Včera hodně zajímavej pohovor s libanoncem (křesťan) o islámské politice na blízkém východě, docela sme si notovali, narozdíl ode mně to ale on zažil... Večer pak ještě pokec s němcema o norimberských procesech a druhý světový, rovněž v přátelském duchu. Dostal mně Johannes, když se mi svěřil, že je katolík, ale s papežem si v poslední době zrouna nenotuje :D So, very serious topics. Nejvíc mně ale těší, že už sem na ve fr na celkem rozumný úrovni, tudíž sme to probírali komplet ve fránině.
Dneska rozlučková párty v režii španělů, tak uvidíme jak to dopadne. Doufám, že se stihnu probudit, zbalit a uklidit před třetí, už teď z toho mam stres... Nemam rád loučení a odjezdy :(
Happy chanukah, tout le monde!

P.S: CAFu se už asi nedočkám, merde :)

Happy hanukkah!

Hanukkah hey ya!

Guimet a pompidu obrazem

Musée national des Arts asiatiques - Guimet




Marché de noël



Centre pompidou








Paříž

Sladká Francie, aneb pro úspěch pokračování

Frankofonním se tímto zhluboka omlouvám ;)

I would rather have a German division in front of me than a French one behind me.

General George S. Patton

Going to war without France is like going deer hunting without your accordion.

Norman Schwartzkopf

We can stand here like the French, or we can do something about it.

Marge Simpson

As far as I'm concerned, war always means failure.

Jacques Chirac, President of France

As far as France is concerned, you're right.

Rush Limbaugh

The only time France wants us to go to war is when the German Army is sitting in Paris sipping coffee.

Regis Philbin

You know, the French remind me a little bit of an aging actress of the 1940s who was still trying to dine out on her looks but doesn't have the face for it.

John McCain, U.S. Senator (AZ)

I don't know why people are surprised that France won't help us get Saddam out of Iraq. After all, France wouldn't help us get Hitler out of France either.

Jay Leno

The last time the French asked for "more proof'' it came marching into Paris under a German flag.

David Letterman

War without France would be like ... uh ... World War II.

What do you expect from a culture and a nation that exerted more of its national will fighting against Disney World and Big Macs than the Nazis?

Dennis Miller

It is important to remember that the French have always been there when they needed us.

Alan Kent

They've taken their own precautions against al-Quaida. To prepare for an attack, each Frenchman is urged to keep duct tape, a white flag, and a three-day supply of mistresses in the house.

Argus Hamilton

Somebody was telling me about the French Army rifle that was being advertised on eBay the other day--the description 'Never shot. Dropped once.

Rep. Roy Blunt (MO)

The French will only agree to go to war when we've proven we've found truffles in Iraq.

Dennis Miller

Raise your right hand if you like the French. Raise both hands if you are French.

Question: Do you know how many Frenchmen it takes to defend Paris?
Answer: It's not known, it's never been tried.

Rep. Roy Blunt (MO)

Do you know it only took Germany three days to conquer France in WWII? And that's because it was raining.

John Xereas, Manager, DC Improv.

The AP and UPI reported that the French Government announced after the London bombings that it has raised its terror alert from 'Run' to 'Hide.' The only two higher levels in France are 'Surrender' and 'Collaborate.' The rise in the alert level was precipitated by a recent fire which destroyed France's white flag factory, effectively disabling their military.

French Ban Fireworks at Euro Disney. ... The French government announced today that it is imposing a ban on the use of fireworks at EuroDisney. The decision comes that day after a nightly fireworks display at the park, located just 30 miles outside of Paris, caused the soldiers at a nearby French Army garrison to surrender to a group of Czech tourists.

AP Paris

Tři dny a tři soirée

Taxe stručně pokusim popsat co se tu poslední dobou děje. Ve čtvrtek večer dorazili ondíkovci, dovezli desetiletou slívu, taxme se hned jali koštovat. Pozval sem i Ožera (španěl), ze začátku byl vzpurnej a nechtělo se mu do toho, ale nakonec si dal vysvětlit, že to je vlastně medicína :) Po slívě sme načli ještě moje beaujolais nouveau, který sem si šetřil na doma, no eště že tam mam další do zásoby. Kolem druhý hodiny ranní, když už si na nás i sousedi zabouchali, jsme teda soirée ukončili.
V pátek jsem pak uspořádal menší typickou československou večeři pro japonce, jsou totiž přes žrádlo. Večeře byla složená z chleba a sejra, ondík vytáh lovečák a slívu, a já dal do placu ještě hubovec. Japonci si před zdlábnutím každý jídlo pěkně vyfotili, je to holt jiná kultůra. Taky sem zjistil, že je krajní sebevražda dávat japoncům nůž do ruky, když sem viděl, že každou chvíli budu muset cinknout na ÁRO, taxem mu ten chleba radši ukrojil sám... Japonci byli dva, jeden je kolega z LRI a druhej se mnou chodí na fráninu. Posléze se k nám přidala ještě finka Leena, taky známá z frániny. To už sme ale měli tři flašky vína a kus slívy v sobě, slušnej náskok. Šli sme na klasickej páteční konzík do Bur sur Ivette, a pokalili venku před hospodou, tak jak je tady zvykem. Japonec s finkou si nějak padli do voka, možná z toho koukaj malý bloňďatý japonci :) Je mezi nima sice jedenáct let rozdíl, ale ten se dycky nějak smaže. Že je leeně devatenáct sem se taky dověděl až na axxi, rozhodně vypadá starší. A že je japonec třicátník bych mu taky netipnul, ten zas vypadá na patnáct.
Finálně v sobotu slavil bulhar narozky a to byla hodně vydařená akcička. Takhle nějak si představuju typickou americkou párty, hafo lidí, parádní bejvák, bar, muzika... Dorazilo hafo frantíku, španělů, italů a polce martě dojel autobus kámošů z polska, taxe taky přišli mrknout. Bylo jich tak deset, nechápu jaxe do její místnosti (tj. do 10m²) mohli všichni poskládat, my tu sme s ondíkovcema tři a není tu k hnutí :D
Abych se vrátil k párty, oslavenec už byl řádně zpitej, když sme dorazili, nakonec prej skončil s otravou alcoolem a natrženym obočím. Obočí si rozsek panákem vodky, takže si ho zároveň i vydezinfikoval, čistota půl zdraví :) Jeden borec mu v průběhu večera vytáhnul oblečený trenky z kalhot, asi to bolelo, páč docela řval :) To sem eště neviděl :-O
Mně to taky asi trochu ujelo, neměl sem míchat víno s vodkou, příště už to neudělám. Takže sem si nakonec malinko dáchnul na gauči, znáte to, padne na vás únava tak vám ani nevadí těch 200dB z vedlejších repro...
No a dneska mně celej den bolí hlava :(

Sladká Francie, aneb jak to bylo doopravdy

Stručné shrnutí místní vojenské historie:

Galské války
Porážka. V této válce, jejíž konec předznamenal dalších 2000 let historie Francie, byla tato země dobyta Italem.

Stoletá válka
Z většiny prohraná; Francii nakonec zachránila nedospělá dívka trpící schizofrenií, jež bezděčně definovala První pravidlo vedení války Francií: "Francouzská armáda zvítězí pouze v případě, že jejím vrchním velitelem není Francouz".

Italské války
Porážka. Fracie se stává jediným státem v historii, který s Itálií prohrál dvě války.

Válka třicetiletá
Fracie se technicky vzato války neúčastní, ale svou zahraniční politikou si invazi nakonec vykoleduje. Na základě faktu, že ostatní válčící strany ji postupem času zcela ignorují, Francouzi prohlašují že uhráli plichtu.

Válka s Nizozemím
Plichta.

Válka s Augsburskou ligou / válka krále Viléma / francouzsko-indiánská válka
Ve skutečnosti porážka, o níž Francouzi tvrdí že byla plichtou. Tři plichty hned po sobě Frankofilové celého světa považují za vrchol válečnických úspěchů Francie.

Válka o Španělské následnictví
Porážka. V této válce poprvé prohráli bitvu u Marlborough, což se od té doby stalo jejich oblíbenou kratochvílí.

Americká revoluce
V gestu, které se vbrzku moderním Američanům opět připomene, Francie tvrdí že válku vyhrála, i přesto že téměř všechnu váhu boje nesli angličtí kolonisté. Později je tento krok znám jako de Gaullův syndrom, a z něj vychází Druhé pravidlo vedení války Francií: "Francie zvítězí pouze v případě, že o většinu válčení se postará Amerika".

Francouzská revoluce
Vítězství, především proto že protivníkem byli taktéž Francouzi.

Napoleonské války
Prohra. Dočasná vítězství (viz První pravidlo!) díky vedení Korsičanem, který se však ukázal jako naprosto neschopný porazit anglického ševce.

Francouzsko-Pruská válka
Porážka. Němci sehráli roli opilého spratka, který je v sobotu v noci zcela sám zamčen v domě s ošklivou holkou.

První světová válka
Díky příměří uzavřenému v poslední chvíli před porážkou, po tom co je zachránila Amerika, uhráli Francouzi plichtu. Tisíce Francouzských žen zakusily pocit, jaké to je vyspat se nejen s vítězem, ale navíc s takovým, který je neoslovoval "fraulein". Bohužel, vzhledem k masovému použití kondomů Američany, Francouzi prošvihli výbornou šanci k vylepšení svého genofondu.

Druhá světová válka
Porážka. Německem dobytá Francie je Američany a Brity osvobozena právě ve chvíli, kdy se spojenecká vojska konečně naučila píseň Horst Wessel.

Indočína (Vietnam)
Porážka. Frnacouzská armáda se hodila marod a zalezla do postele s kapavkou od Dien Bien Phu (diagnóza Dien-Bien-Flu).

Povstání Alžířanů
Porážka. Od křižáckých dob první případ, kdy západní armádě natrhla prdel muslimská NEturecká armáda. Bylo definováno První pravidlo muslimského válčení: "Francouzům dokážem vždycky nakopat prdel". Stejné pravidlo již v té době měli Italové, Rusové, Němci, Britové, Holanďané, Španělé, Vietnamci a Eskymáci.

Válka proti terorismu
Francie, mající na paměti svou vojenskou historii, se rozhodla kapitulovat do rukou Němců a muslimů. Čistě z bezpečnostních důvodů. Byl učiněn pokus o kapitulaci do rukou Vietnamského velvyslance, ten však selhal, když velvyslanec vyhledal azyl v McDonaldu.

Otázka, kterou by si měla položit každá země dostatečně debilní na to, aby se spoléhala na Francii, by neměla znít "Můžeme se na Francii spolehnout?", nýbrž "Jak dlouho bude trvat, než se Francie položí?".

G. Kilber

A třešnička na závěr:
V jednom z dopisů šéfredaktorovi Houston Chronicle kdosi o postoji Francie k otázce Iráku napsal: "Jít do války bez Francie je totéž, jako vyrazit na jelena bez xylofonu".

Taxe mi to krátí 2

V neděli to bylo přesně 14 dní do odjezdu, nejhorší je, že už začínám mít cestovní horečku. Dneska hned po ránu sem skočil do banky dohodnout si randez-vous, poprvé sem to dal bez zaváhání komplet francouzsky. Pak ještě na residenci zaplatit kolej, tam už sem ale brousil na tenkym ledě. Něco z toho sem pochopil, no snad sem něco neprokaučoval. Slovo CAF tam padalo až nepříjemně často...
Doufám že se mi ten bankovní účet tady vyplatí, začínám se pomalu bát nejhoršího :(
V neděli sem běhal po muzeích s japoncem, zvládli sme Musée guimet a posléze Centre pompidou. Guimet není špatný, spousta soch, největší jsou v oddělení Kambodža, zřejmě kvůli francouzský okupaci Indočíny (kde nakonec dostali pořádně na ..., viz další příspěvek)
Centre Pompidou, přestože vypadá hodně hodně veliký, se nakonec ukázalo jako docela rozumný, v prvních dvou patrech sou šatny a kina, ve zbylejch patrech je schovaná knihovna, konečně následuje muzeum a v pod střechou jsou schovaný galerie. Jedno patro ale stejně úplně stačilo. Nevim jakej máte vztah k moderní umění, ale já si o 99% tohoto umění myslim svoje.
Nakonec sem vysadil japonce u Musée de Picaso, který už sem viděl se ženou, a vydal se sám projít starý pařížský město. A tam sem si koupil novou kippu, taxe těšte :)

CAF mi saje...

Ta francouzská byrokracie nezná mezí, chvílema si myslim, že to dělaj proto, aby ušetřili :) Pro ty co zapomněli, CAF alias Allocations Familiales je státní organizace starající se o přídavky na bydlení. Vzhledem k tomu, že jsem si ně žádal již na začátku října, a v půlce listopadu jsem dostal dopis, že mam dovalit dalších šest papírů, začínám to vidět poněkud skepticky. Místní caf baba maká totiž jenom v pondělí a já už za 14 dní (kura to to letí) kulim dom.
A to ještě v tejdnu dorazí onqip s ženou a slívkou :) No, nevim jestli stihnu v tomdle tempu ještě vybrat ty tři vstupy do bazíku a projet deset jízdenek do paříže.
Zejtra kulim s japoncem do pařížských muzeí, každou první neděli je jich spousta otevřenejch gratis, mimo jiné do centra pompidou

Rav Shmuel - funny rabbi hraje rock

Zupa muzika, více níže :)

Rav Shmuel is a rabbi who drinks beer and plays original compositions on his guitar. He has a beard and sidelocks and he loves The Dead. He does not see an inconsistency between these two identities. Rather, he thinks of Judaism and music as complementary and often coalescing tools and methods for communication (blah blah blah).

více na samotných stránkách zpívajícího rabína :)

Hatuna Meuheret (Late marriage)

Tak sem si po delší době dal zas jeden filmík, tentokráte Hatuna Meuheret, pro změnu z Izraele. Jedná se o hustou duchařinu, rodiče sou nešťastný, že je synáčkovi přes třicet, tak ho tahaj od snoubenky k snoubence. Přitom používaj tradičních babských rad proto, aby to zaručeně klaplo ;)

Pravej důvod proč to ale nikdy neklaplo je ten, že týpek už si nabrnk rozvedenou fuchtli s děckem.

To jednoho dne čirou náhodu zjistěj jeho drazí rodiče, v důsledku čehož začne teprve pořádná srandá, která ovšem skončí málem popravou.

A jak to dopadne už nechám na večerníčku :) Ale nebojte, o svatbu ani pohřeb nepřídete.

Story

Zaza is a 32-year old Israeli bachelor, handsome and intelligent, and his family wants to see him married. But tradition dictates that Zaza has to choose a young virgin. She must be beautiful and from a good family, preferably rich. Zaza's parents, Yasha and Lily drag Zaza to meet potential brides and their families. Zaza has no choice. He plays along with his family, advocates of the suffocating traditions of their Georgian Jewish heritage. But Zaza always manages to somehow get out of being engaged. What his parents don't know is that Zaza is already in love. Judith is sensuous, strong and intriguing. She's also a divorcée with a 6-year-old daughter. So Zaza has kept Judith a secret from his family. He will have to choose between respect of the strict confines of family and tradition, or the love of his life.

Film získal 18 cen a 6 nominací, což mluví za vše, vřele doporučuju, takhle už sem se dlouho nezasmál.

Čtvrtníčku, sorry... ;)

Alon The Loco

Aby ste věděli co mi poslední dobou hraje často do sluchátek, je to Alon The Loco, a to poslední album Homer Lemsiba. Tady je videoklip k songu הלילה זה הזמן.

Walk on Water

Další izraelská produkce, tentokráte poněkud novější film Walk on Water z roku 2004. Vypráví příběh agenta mossadu, který se krátce po sebevraždě jeho ženy, snaží hrát přítele německých vnoučat důstojníka ss.

Story:

Eyal, an Israeli Mossad agent, is given the mission to track down and kill the very old Alfred Himmelman, an ex-Nazi officer, who might still be alive. Pretending to be a tourist guide, he befriends his grandson Axel, in Israel to visit his sister Pia. The two men set out on a tour of the country during which, Axel challenges Eyal's values.

Příběh dotváří skvělá atmosféra, která vás po celou dobu neopustí, musí se vidět.

Žrádlo jaxviňa 2

Nuže ve středu se konala ta výstava vinařů, kam jsme byli pozváni. Vyrazili sme s japoncema asi kolem páté, původní plán byl že se k nám přidá Nicolas, ale nakonec na výstavišti nemoh najít místo na parkování, tak jsme šli bez něj. U vstupu jsme za Nicolasovy lístky vyfasovali skleničky na ochutnávání a už šlo se na věc. Ještě bych rád upřesnil, že degustace probíhala na stejném výstavišti, kde se koná pařížský autosalon, přičemž každý vinař měl vyhrazen velice malý prostor, takový stánek. Těch stánků bylo v řadě tak padesát a řad zhruba sto, navíc měl každej vinař minimálně šest druhů vína. Kdybych todle všechno měl projít a otestovat, tak můžu jít rovnou na protialkoholní léčbu, nebo spíš do hrobu ;) vína byly kvalitní jak cyp, za tři hodinky sme prošli tak pět řad a už sem měl slušně nakoupíno. Nejvíc sem si oblíbil oblast sud-ouest, víno odtamtud voní po datlích a ovoci a je krásně sladký na jazyku. Jednu flašu sem i koupil, vína není nikdy dost ;)
V osm sme vyrazili k Nicolasovi, pro ty kdo ho neznají, se jedná o mého místního šéfa, původem řek, co si vzal francouzsku, miluje cizinu a mimo řeckého a francouzského, má i kanadský pas. Vedle mně seděla Nicolasova žena, trochu sem do ní ril jak je Francie byrokratická, v čemž mi dost pomoh japonec, kterej jenom kvůli kartě do menzy musel dodávat hafo dokumentů, mimo jiné dobrozdání o příjmu a životopis v angličtině. Večeři popisovat nebudu, jednoduše to byly to hody jaký už dlouho nepamatuju (minimálně od úterka). Odcházel jsem po půlnoci neb mi odjížděl poslední RER, japonci ještě zůstávali, mno asi sem byl malinko nakulenej, páč sem si u Nicolase zapomněl baťoh i s tim vínem.
Na kolej sem dorazil kolem půl druhý ráno a ve schránce našel dopis od CAF, že mam dodat dalších pět papírů - zatracená byrokracie!

Žrádlo jaxviňa

Včera sem byl pozvanej na véču k šéfovi, spolu s druhym šéfem a dvěma japoncema. Teda řeknu vám, že sem měl na konci vážný potíže s pohybem. Večeře sestávala z aperitivu, což je nějaký řecký pití, má to 50 voltů a voní to jak pendreky. Trošku mi to připomnělo jaxme chodili na koleji liborovi na starorežnou, než ji žán jednou dožahnul :) Libor pak už zapomněl koupit pokračování :(
Po pendrekách se podávalo hlavní jídlo, ryba s rejží a bagetou, to mi stačilo k hodně slušnýmu nasycení. Hned vzápětí přišly na řadu 3 typy sejrů s bagetou, dobrota jak cyp. Mno a nakonec se podával jablečněj koláč, takovej klasickej amíckej apple pie. Kulatej jako pie chart, hehe.
A všechno spolu s vínem, hodně dobrym bílym vínem ze západu Francie, z la Bretagne. Ještě teď sem plnej. Ve čtrtek razíme na ochutnávku vín, přehlídku z celé Francie. Potom večer nás ještě navíc Nicolas pozval dle jeho slov na

víno co se dá pit, což se nedá říct o těch vínech z ochutnávky

No je to holt veselá kopa :)

Taxe mi to krátí

abych nezapomněl, 17. listopadu mi zbýval přesně měsíc pobytu. Takže už jen max. 4x2=8 večírků :(
Ale pak konečně domů! Prkno, hory, sníh, běžky, vysokej, krkonoše, silvestr, žena, majkl, kámoši, tul, godas, uáááááá. Asi mně zas jebne ;)

Peklo jaxviňa

Vod rána sem v jednom kole, dorazil japonec, taxnim makám. Mno emaily od něj chodili psaný parádní anglinou, ale teď po příjezdu je to děs, nerozumim mu ani zbla. Aspoň že v tom nejsem sám ;)
Nejvíc mně ale nakulilo, že menza je už od ČTVRTKA zavřená kvůli stávce. Dobře, jeden den se dá jako protest pochopit, ale co je moc, to je moc. Moje sociální cítění je v tomdle ohledu neúprosný, všechny bych je vykopnul a najmul nový lidi. Stejně tady maj nezaměstnanost jak cyp, tak by zájem byl. Taky sem to hlasitě přednes na fránině...
A do toho tu celej den chčije jak z cívek :(

Te'alat Blaumilch

Včera jsem si pustil něco ze starší izraelské produkce konkrétně film Te'alat Blaumilch z roku 1970.

Story:

A madman escapes from the asylum in Tel-Aviv, and starts digging a canal right in the middle of one of the main streets. Due to the bureaucratic mess in the city administration, not only does nobody try to stop him, he actually receives the help of the police, the city engineer, etc. The one city clerk who finds out what is really going on is, of course, declared insane...

Jednoznačně výborná satira, musí se vidět. Navíc miluju tydle barvy starejch filmů, nechápu jak to dřiu dělali, a proč už to nedělaj :(

Fight rebel sun

Coolooloosh, Sagol 59, Shanaan Street z HaDag Nachash, MC Carolina, Kwami De La Fox a Kashi se přidali k raperovi jménem Rebel Sun v jeho boji s izraelským ministrem vnitra pro získání izraelského občanství. Rebel Sun je původem amík, kterej se na jaře se svojí ženou odstěhoval ze států do izraele. Přestože konvertoval k judaismu, netýká se ho právo návratu (Aliyah), protože není členem ortodoxní komunity. Všimněte si toho týpka na začátku, vsadim boty že to je palda :)

Šábesová sobota

Krom povinného nákupu (jinak bych umřel hlady) jsem dnešek zasvětil studiu tóry. Pro člověka neznalého poměrů se to nakonec ukázalo jako velice zajímavé počteníčko, v počtu obětí si to nijak nezadá i v poměru s kulhánkovou literaturou. Jako největší borec se ukázal mojše, hodí-li hůl na zem promění se v hada, chce-li, voda v celém egyptě se změní v krev. A to už vůbec nemluvim o tom slavnym triku s mořem. Takovej ježíš vedle něj bledne závistí, přeci jen léčit dotykem dokázal v tý době každej druhej klerik :) No trochu mně to pohltilo, zejtra už ale musim vlítnout na fráninu, jinak mně učitelka v pondělí ukamenuje.

P.S.: koupil sem i dvě lahvinky beaujolais nouveau pro tatíka, za 2€ se to nedalo nevzít :)

Chyt sem FR-bacila :(

Trochu sem zaspal ale zas se polepšim, tak to vemu zkrátka :)
1.11. - Ve FR svátek, nemusim do práce. První pořádnej klasickej vejlet po památkách. Dohodnul sem se s adrienou (resp. ona se mnou:), že jí budu dělat garde. Dělá tu aupair a je tu teprve tři tejdny. Stíháme akorát montmarte. Odpoledne sme se potkali s hell, více na jejím blogu. Večer vínko v lůvru, a pak rychle dom.
4.11. - Dorazila má tygřice. Nákup v carrefouru. Zem se zatřásla ;)
5.11. - První neděle v měsící, většina muzeí v Paříži je gratis. Stíháme Picassa, Tour d'Eiffel, Musée d'Orangerie a Musée d'Orsay. Poslední vřele doporučuju, škoda že už jsme se skoro nehejbali, bylo toho moc. Nakonec židovská čtvrť, parádní třešnička na dortu.
10.11. - Montmarte, asi 30 synagog nakonec muzeum v lůvru
11.11. - Nákup v carrefouru, v lídlu, v druhém zmiňovaném je parádně laciná zeleninka. Večer kvalitní axxe s francouzema, španělama a italama na místnim parkovišti. Radši ani nevzpomínám co všechno sem vypil :)
12.11. - Zewling, proházka do Bur Sur Yvette, nákup v Ataku, odpoledne bazík
13.11. - Odjíždí žena :(
15.11. - Chytám zákeřnýho FR bacila, krk necejtim, no spíš ho cejtim až moc :( Ležim. 17.11. mam setkání na konzulátě, zřejmě nebudu moct jet.
16.11. - Umírám hlady, zaspal sem otvírací dobu krámu. Nakonec objevuju v ledničce květák, dávám si ho vařenej s máslem :)
17.11. - Sem už ouplně kaput, na setkání peču. A to sem se tak těšil na banket. Zvlášť po tom květáku :)

Fotky pastnu časem, až to roztřídim a vyberu ty nej :)

Koncert v caféterii

Dneska to začalo nevinně jako obvykle, klasickej pátek u vínka a kompu. Zejtra odjíždí španěl na tejden dom, tak asi někam zajdem hehe. No jako každej pátek :) Asi v 10 sem načal vínko, postupně si kupuju čim dál dražší, ty laciný se nedaj chlastat věčně. Každopádně sem zjistil, že přestože víno mělo krásnou flašku, tak vnitřek stál uplně za kulový, to se nedalo pit. Holt příště nevybírám víno podle flašky, ale podle toho co je na ní napsaný :) Když už sem byl v půlce flaši tak mně vyzvedli, tři španělé (oier, laura a soused) a jeden frantík (méno samo nevim:) šli sme do caféterie na konzík, nějakej punk či co, no celou dobu sme zewlovali venku (dovnitř bysme se stejně nevešli), za chvíli mi někdo podal kolu s whisky a pak zas kolu s vínem, no po čase sem měl v pale zatopíno hehe. Nechápu jaxe mi to povedlo ale celou dobu sem kecal jenom francouzsky, to by člověk nevěřil co srandy se dá užít se 4 slovama co znám - a jaký větný konstrukce se z toho daj poskládat :) No ani nevim s kym sem se vlastně bavil, pamatuju si jednoho marokánce a pak hafo španělů a italů :) Nějaká Martina slavila narozky, taxem si poslech i happy birthday ve španělštině :) Nakonec sem se s jednim poplácal a musel sem mu slíbit, že dneska s nim a karlosem pojedu do paříže na fiestu. No ráno už mi to tak srandovní nepřišlo hehe...
Cestou na kolej (šel sem sám, páč všichni odešli dřiu, asi je to tam tolik nebavilo jak mně:) sem potkal senegalce z mýho kanclu. No věřili byste tomu? Ve tři ráno potkat týpka totálně střízlivýho kterej vám tvrdí že de akorát z kanclu? Ten mně pobavil. No muselo to ze mně táhnout jak cyp, docela ho lituju, páč von byl vážně střízlivej. Prej v senegalu učí a nemá na nic čas, tak tady tvrdě maká. A jestli se prej zejtra uvidíme v práci? No zejtra je šábes, no ni? A to se nemaká, to ví každej cyp :) Ještě sem se ho zeptal jestli hraje basket, páč je vysokej jak já, mno a že prej ne, že dělá karate. Tak to už mně rozsekalo kompletně. A šel sem spát...
A tady máte fotky toho jedinýho podniku v celym univerzitnim areálu. A to že ČVUT je proti tomudle vesnička...

Nedělní vejlet do Bures sur Yvette

Ráno v asi v půl jedný sem se rozhod že takhle to dál nejde a musim vyrazit na nákup. Rozhod sem se že místo oblíbenýho kerfu zkusim discount v bures, je to asi o 500m blíž ale úplně na opačnou stranu. Cestou sem nafotil pár fotek, yvette je místní stoka který místní říkaj hrdině river. Jaký bylo moje překvápko když se finálně dorazil ke krámu a zjistil že v neděli má otevřeno jen do jedný. No holt budu tendle tejden vo hladu :( Když už sem to fakt nemoh vydržet skočil sem do lesa a nasbíral kaštany, roste tady jejich jedlá odrůda. Když se upečou taxou docela dobrý, každopádně doporučuju. Díky vysokýmu obsahu škrobu sem se po nich sotva hejbal ;)
zavřenej krám :(

místní hřiště

zahrádka u rektorátu

kaštany před strčením do trouby

Kde to vlastně zewluju

Přesně tady bydlim,


o kus vejš pracuju, sem chodim na obědy a sem na fráninu :)
budova katedry jazyků

šachy před katedrou jazyků

Kalba s džaroušem

V 11 hned po probuzení sem začal řešit jak to provedu s džarmilem, přeci jen je tu poslední den a ještě sem ho neviděl. Skočil sem si na oběd aby se líp přemejšlelo a začal se dohadovat a mimo jiné i surfovat. To sem asi neměl dělat, než sem se nadál bylo půl pátý a španělé že dou na basket, jestli se připojim. Šel sem, potřebuju tu tekillu ze sebe dostat, po příchodu na první, druhý a třetí hřiště sem ale pochopil, že si asi nezahrajem. Po hodině hledání sme našli o dvě vesnice dál venkovní hřiště, cestou se ještě připojil další španěl, něměc a frantík. Hráli sme fakt dlouho, nakonec nás bylo tolik, že sme přešli ze streetu na normál a z ničeho nic byla tma jak v lese. ŮŮŮŮ, no tak to asi nebude 7 hodin v kolixem slíbil džaroušovi že budu u něj. A to sem někde v řiti, pekelně daleko od ubytovny. Skočili sme do supermarché, koupil sem vínko na večer, sedli sme na vlak a frčeli ty dvě zastávky vlakem. Na koleji sem napsal džaroušovi že sem trotl, hodil do sebe chleba a sebe do sprchy a pak už hnal na vlak. Za hodinu sem byl v centru, za dalších 20 minut na zastávce kde se měl nacházet džaroušův hotel. Jaký bylo moje překvapení když mi džarouš sdělil že mam jet ještě kamsi do guven busem. A to tim co mi zrouna ujel. Další frčel za půl hodiny, taxem si řek že to zkusim ujít pěšky, kam dojdu tam dojdu, kdyžtak dám ten bus. Bohužel sem zvolil kurz někam do dupy, prošel půlku města a paxem z nějakýho děduli vymámil, že v tomdle měste žádná école de gravel rozhodně nejni. Pochopil sem, že ten bus asi bude fakt nutnej a běžel na ten co měl jet. Akorát sem to stih, takže o půlnoci už sem zewloval u džarouše na pokoji. Zábava byla v plnym proudu, respektive už poněkud za zenitem, páč půlka osazenstva už dáuno chrněla. Ochutnal sem po dlouhý době český buchty, to je žrádlo to byste nevěřili. Ale taky mi tu chutná, tak co. Bylo jich na mně dost, tudíž ze mně dostali i to co sem nevěděl, zatimco ja o jejich návštěvě zas vim kulový. Ani nevim v kolixme šli chrnět, usnul sem jak valibuk a kdyby mně v šest hodin nevzbudili tak bych spal ještě teď. Další krušný ráno, už se to stává skoro pravidlem, rychlá rozlučka nejen s džaroušem a paxem jen sem přemejšlel jestli si někam odskočim ublinknout nebo ne. Nakonec sem to nějak rozdejchal ale bylo to krušný. No a v deset hodin už sem byl na koleji. Ještě jeden fór o tom jaký sou frantíci hrdinové, ať vám nejni smutno ;)

"The AP and UPI reported that the French Government announced after the London bombings that it has raised its terror alert from 'Run' to 'Hide.' The only two higher levels in France are 'Surrender' and 'Collaborate.' The rise in the alert level was precipitated by a recent fire which destroyed France's white flag factory, effectively disabling their military."

Prej že ta fránina je těžká

Wow, to zas bylo ráno. Motolice jak cyp. No všechno se vyvíjelo standardně, klasickej večír s fráninou u netu, když se začal z kuchyně ozívat hrůznej řev chlastající španělský komunity. Když už se u mně votočil třetí, s tim že mam dorazit taxem prostě neodolal. No mam to do kuchyňky celý 2 metry, tak co bych se nepodival. Nálada už byla řádně veselá, hrála se hra "nikdy v životě jsem..." při který dycky někdo zahlásí, co v životě neudělal, a ty co to udělali tak musej chlastat, prostě ideální zábava na volnej čas. Pobavila mně zejména hláška je n'ai jamais pour sucer un dick, kdy všechny přítomné dámy dělali, jako že se jich to netýká, pak však museli s pravdou ven :) No další peprné úlovky radši sdělím na požádání. Pak už docházeli nápady, to už sem byl vcelku připitej i já, začalo se házet s kostkama. Šlo o to že na flašku od vína se položil obal od cédéčka a dotyčný někoho vyzve ke hře. Hraje se dvěma kostkama s tím, že prohrává ten kdo hodí míň. Dvě stejné čísla se ale berou jako bonus, tj. 11 je víc než 56. Maximum je tedy 66, to když se hodí tak se definuje nějaké pravidlo které pak musí všichni plnit. Pokud člověk prohraje, pije a stává se z něj vyzyvatel dalších her, pokud zapomene na pravidlo nebo mu spadne kostka na zem pije zas. No pilo se dost. Když mi došlo víno tak se borec frantík nabíd a nalil mi dobrý 3 deci tekilly. Sranda to byla slušná. Zvlášť po tý tekille :) Pak dorazil nějakej frantík co nemluvil anglicky, nalámanej byl jak cyp a mně si vybral, že si pokecáme. Nechápu jaxme se mohli domluvit, ale asi to všichni znáte - s hladinkou v krvi to de samo.
Až na to ráno :(

Náhoda jaxviňa

Zejtra má dorazit džarouš, ještě netušim jaxe s nim uvidim, ale doufám že aspoň jedna akcička proběhne :) Přeci jen nepotkat známý, který dovalej až z brna, to se nedá. Zejtra to ale neklapne páč musim pohrotit tu fráninu a ráno mam schůzku se šéfem, taxnad ve čt nebo v pá.
Dneska se u mně votočil španěl jestli nejdu do města, že kulí do banky. Taxem si šel koupit vínko páč to je při cestě. Cestou sem se dověděl, že mu dorazí brácha s nějakym kámošem a že prej brácha studoval v chemnitz, což je do čech coby kamenem... Cestou sme potkali bulhara co žil rok v polsku (takže s nim mluvim nativně jak mi zobák narost), teď je ve francii asi i s rodinou (francouzsky umí perfektně) a ještě občas když si nerozumíme tak přecházíme do angliny. A prej že s bulharama se nikdo nedorozumí :) Ale třeba je to jen světlá výjimka. Každopádně se mně ptal jestli na kolejním dc++ sdílim dessin animés, tj. večerníčky. Holt česká klasika se nezapře hehe, budu muset něgde splašit krtečka a další zewly z telky.
Večer přišel španěl s tim, že mi vrací mapu a představil mi bráchu. Během jedný chvíle sem nestačil zírat bulvy, páč se zjistilo že zná lindu se kterou sem chodil na základku a mimo jiné taky studovala chvíli v chemnitz. O tom že byl párkrát v babylonu ani nemluvim. Každopádně z týdle fotky

znal skoro všechny. No neni ten svět malej?
Nakonec mně ještě rozsekal tim že česky zahlásil: veverka a klokan maj vocas, pivo má hustou pěnu a že v čechách děláme veverčí poliuku. No kdo ho tydle kraviny učí :)

Fránina a večer bez netu :(

Dneska zas hodinka frániny, tentokrát sem se necejtil jak největší lamer, ale něco sem i věděl hehe. Docela sem tý paní i rozumněl, s mluvou to bylo horší, ale to se snad časem změní. Jediný co sem asi minule nevychytal bylo zadání úkolu, no taxem jí sepsal esej o něčem jinym hehe, snad to zkousne. Místo Liberce sem popisoval co mam rád a co mi vadí na Francii, nechápu jaxem moh takhle ustřelit :) Sebevědomí mi dodávali tři nový studenti, dvě holky z číny a jeden týpek z taiwanu, docela mně pobavilo když se mně typka z číny co seděla po mí levici zeptala co znamená merci beaucoup. No začínaj se nám ty hodiny nějak separovat, půlka tam čučí s votevřenou hubou a nevěřícně kouká a druhá se zase nudí. Cejtim se někde veprostřed, s toudle fráninou na netu to snad ale pokořim :) jen se potřebuju teleportovat do čtvrtý lekce, a vzhledem k tomu že sem po obrovský dřině včera dodělal první...
No snad to do čtvrtku stihnu hehe.
Plány mojí výuky zkřížilo to, že na koleji nešlapal internet, merde... Naštěstí sem měl ještě pár nedokoukanejch filmů, ale stejně to nebylo ono. Že bych se stal závislým? Každopádně doporučuju Star Wreck: In the Pirkinning - finská parodie snadaninemusimřikatnaco :) amatérskej filmík o vesmírnejch bitkách a přespříliš ruské vodky a finského piva hehe. No a pak klasika Nuovo cinema Paradiso

krušná neděle

Ráno sem se vzbudil zase v půl jedenáctý, no neni to zlý, páč to sem se probral ve stejnej čas včéra když sem nic nepil. Jenom kdyby mně zas nebylo tak zle. Přeci jen dvojboj laciný francouzský víno-holandský piouko mi nedělá nejlíp. A to se mam celej den učit a dělat úkoly :( Nakonec to vážně tak dopadlo, vydržel sem nonstop jet fráninu, jen ve slabý chvilce jsem položil základní kámen novýmu fóru tří sester na nyxu. Hlavně že je večírek!

Ska & punk konzík à Burs sur Yvette

V tejdnu sem povečer skouknul Da vinci code, jelikož sem čet knížku taxem byl vcelku zklamanej. Jenže ono je docela těžký nasypat takřka 400 stran do hodiny a půl, že. Zas tak katastrofální to nebylo, ale knížka je holt knížka. Takže pokud chcete jít na film, doporučuju si to nejdřív přečíst, jinak příjdete o dost zážitků.
V pátek večír sem po příchodu ze školky (měl sem konzultace do půl sedmý!!! v pátek! veď to je neľudské:) sem rychle skočil do fran-prix koupit nějaký vínko navečer. Nakonec sem ale tak dlouho zetkoval (=zewloval) na pokoji, tudíž než sem se nadál tak zaklepal španěl a že sou na vodchodu do cafeterie, údajně tam je nějakej konzík. Prej jestli na mně maj počkat, když sem viděl kolik jich je taxem řek že dorazim pozdějc. No ale nějaxem se zasek, no znáte to, každopádně doufám že si to fajně užili.
Ráno (no ráno - vstával sem v půl jedenactý, no rachota a to sem ani nenačal to víno) sem pokojně posnídal a vlítnul na fráninu. Na těch kurzech sem fakt za tragéda tudíž musim podstoupit oběti a pořádně se to našrotit. Ve tři sem si došel na povinej nákup do kerfu a v půl šestý sem byl z5, je to štreka jako kráva a ta cesta už mně taky moc nebaví. Ještě že s tim narvanym baťohem se pak už de jen z kopečka, kdyby to bylo opačně tak na to s.ru. Až do večera sem rotil fráninu jak vůl, k obědu zas moje oblíbená margharita se žampiony. Večír se votočil španěl, prej že neví kde má zbytek páč byl celej den s rodičema v paříži. A taky že večír je konzík ska a jestli bych nešel. No to jasná že bych šel, čemu ni. Začalo z něj lízt že je tam vlezný a že je to kdesi v řiti v Burs sur Yvette a podobný duperele, každopádně mně neodradil taxme šli. Předtim sem pro jistotu vyžahnul to vínko a on se navečeřel, takže sme vycházeli asi o půlnoci. Cesta byla v pohodě, celou sem ji znal páč tudy chodim na fráninu, a kousek za tim to bylo. Chvíli nám trvalo než sme našli vchod, páč sme se samo vydali na úplně opačnou stranu budovy, ale nakonec se poštěstilo a byli sme vevnitř. Španěl spustil něco francouzsky na toho vyhazovače uvnitř co vybíral vstupný, vůbec nevim o co šlo ale najednou mně táhnul druhym vchodem dovnitř a vyhazovač jen nechápavě čuměl. Doteď nechápu jaxme se tam dostali, a jaxem se bavil s týpkem tak ten ví taky kulový :) Prej nic nerozumněl tak šel dovnitř hehe. No 4 éčka dobrý, aspoň zbyde víc za chlast. Pivko třetinka jen za euro a půl, už mi to přijde docela laciný na místní poměry. Jediný co nebylo košér, že hned jaxme dorazili tak dohrála poslední ska kapela a pak už následoval jenom punk a pogo, každopádně to vadilo spíš jen španělovi než mně, přeci jen sem si rád zavzpomínal na starý časy, hehe, tancujem pogo.
Ve dvě sme to zabalili a valili dom, to sem zvědavej v kolixe zbudim v neděli :)

jak zdolat CAF

Ve středu po příchodu ze školy sem se votočil na vrátnici, kde ta pani rozhodně neměla radost že mně vidí. Strkal sem jí tam nějakej papiros z CAF, kterej mi údajně měli vyplnit na koleji. Vzala si mně dozadu ke kompu a najela na www.caf.fr a začala vyplňovat ten samej formulář, kterej už dáuno mam. Taxem pro něj skočil, sice se trochu divila kam du, ale nedokázal sem jí to vysvětlit a vzápětí pochopila. Ani nevíte jakou měla radost že se mnou nemusí procházet ten milion kolonek. Taky mi zadara vokopčila pas a RIB (identifikaci bakovního účtu) a řekla c'est tout a já na ni jen zíral :) takže sem na tom CAF ouřadě byl zbytečně, dá se to udělat bez problémů přímo na kolejích, paráda. Ještě sem se ji snažil přesvědčit, že sem boursier (stipendista), ale vcelku jednoduše i přes jazykovou bariéru sem pochopil, že todle neuhraju :) socrates holt není bursier, ach jo. No uvidíme kolik bude chodit na účet. Paxem vlítnul dělat pizzu a najednou se v kuchyni objevili španělé ať du s nima na basket. Nevim jestli to byl dobrej nápad, všichni kdo mně viděli hrát tak určitě chápou co tim mám na mysli :) Každopádně sem řek že dorazim, ale vzhledem k tomu že si dělám pizzu tak poněkud pozdějc.
Nadláb sem se, pokecal s tygřicí, snažil se najít milion důvodů proč nejít a nakonec sem šel. Dorazil sem akorát, když přestali hrát páč tam nastoupila nějaká taneční škola. No taxme se aspoň podivali jaxe dělaj taneční kroky...

XGL na Fedoře 5

Taxem si podle návodu tady nainstalil XGL. A šlape to jak hodinky, uááá, úplný grafický orgie. Poněkud větší vytížení procesoru spolu s tím, že přestal chodit gmplayer (mplayer pod gl2 jede), mě nemůže donutit abych se toho luxusu vzdal. S xgl na věčný časy a nikdy jinak!

Skajpujem, jabberujem, zewlujem a učíme se francouzsky

Huhůůůů, paráda právě píšu ze svýho novýho netu přímo na pokoji. Ani byste nevěřili jak taková kravina dokáže potěšit, konečně budu moct strčit francouzskej slovník přímo do... šuplíku :) Přeci jen na seznamu je rychlejší a obsáhlejší. Mít tady net rovněž přináší řadu dalších výhod, mít skajp (ale nemam mikrofon):, mít kde surfovat vo vejkendu (to narozdíl od skajpu nemá chybu:) a bejt s váma ve spojení. Jo a možnost poslouchat český rejdyou, ve škole se to nedá.
Ale abych popsal uběhlej čas, včera sme měli zase fráninu, na mym stabilním místě vedle finky seděl nějakej šmudla, taxem sed vedle něj. Japonec nezklamal a hned po příchodu zamířil na židli po mý levý ruce. Aspoň někdo známej, že. Ten náš mlčící pakt kterej sme uzavřeli hned na začátku (páč anglicky se bavit nesmíme) nám docela vyhovuje. Začali sme se učit barvy, nic těžkýho, jaxe řekne modrá, červená a bílá ví snad každej, ne. Nebo teda skoro každej kdo zná filmy Krzysztofa Kieslowskiho. Jaká však byla moje smůla, když ke mně dorazila učitelka s barevnejma kostkama a chtěla po mně ať vytáhnu žlutou, černou a tmavě zelenou. Taky se mohla trefit do nějaký rozumný barvy, zas sem byl za nejvěčího trotla. No po brousení rukou v krabici a sledování tváří okolosedících sem to za chvíli dal, ovšem zpocenej sem teda byl. Další překvapení přišlo vzápětí, učitelka napsala na tabuli 20 cizích slov z nichž sem neznal ani jedno, vzápětí mi ukradla japonce a prohodila ho s nějakou typkou a zahlásila, že si budeme hrát s kostkama s použitím těch slov. Typka se hned chytla a začala mi něco poudat, jaxi ty kostky mam srounat na lavici, nakonec to radči udělala za mně. Paxem jí měl řikat co má dělat ona s jejíma kostkama, po její vydatný pomoci to docela i šlo. Po pátym pokusu už to začínala bejt sranda, taxme začali stavět z těch kostek mrakodrapy, no tříletí haranti hadr.
Sranda však brzo skončila, páč učitelka zavětřila že jedeme zetko, taxme vlítli na čísla. Nevim jak přišla na to, že je umíme, každopádně sme si tahali papírky a měli sme řikat čísla co na nich sou a zbytek třídy si to měl psát. Jestli někdo z vás umí francouzsky, ví že po 69ce ve fr. příchází menší hardkórek v podobě toho, že se neřekne 70 ale 60-10. 80 je potom 4-20 (asi jako krát). No ještě že sem si to na hajzlu poctivě nastudoval, von ten kapesní slovník taky neni docela blbej a jiný knížky na čtení tady nemam. Tudle část sem docela sfouknul, teď jen se radši naučit co budem brát příště. Kdybych aspoň věděl co to bude... Na konci hodiny nám dala ještě vypracovat esej na téma co nás baví ve Francii, a na druhou stranu co nám tu saje krev, to sem zvědavej jak to s těma pěti slovama co znám dokážu.
Po skončení hodiny ze sousedky vylezlo, že je doktorandka na LRI a že jestli tam du tak můžet jet spolu, prej je auťákem. No to si nechám líbit, štreka je to jak cyp. Nakonec sem pochopil, že pěšky bych tam byl možná rychlejc, neboť typka zaparkovala na parkovišti s přístupem na kartu, tudíž sme přes tu zavřenou bránu jaxi nemohli projet ven (prej byla otevřená když parkovala, no to docela chápu:) Po půl hodině schánění někoho sem za bránu začal bejčit a sama se z ničeho nic votevřela, asi se o ni někdo bál, jakože bych ji urval hehe.
Po příjezdu na LRI další překvápko, typka řekyně sedí hnedka ve vedlejším kanclu. To už je nějak moc náhod najednou, mno ne.
Dneska sem měl schůzku se šéfem, docela pozitivní páč mi nabídnul post-doktorandský studium v tom co tady dělám. Tož to je nabídka která se neodmítá, má to jen jedinej háček. Že musim udělat disertaci. No takže z toho zase nic nebude hehe. Nenápadně sem mu to naznačil, mno snad to pochopil. Dneska sem jen tak rekreačně mrknul na poslední neskouknutej filmík a to na Shopgirl. Docela slušná romantika pro baby, ale ani mně to moc nezklamalo páč sem od toho nic nečekal. Některý hlášky jsou nakonec docela dobrý, třeba když týpek zapomene na gumu a chce místo toho použít malej pytlík ;) Prostě blázen hehe.

kura, zase ta kočka

Taxem konečně v sobotu pokořil celýho Kulhánka, respektive jeho Cestu Krve. Nakonec sem si přidal navrch třetí díl, kterej napsal nějakej Jaff. V porovnání s mistrovými dvěma díly jsem měl pocit stejné čtivosti a vtažení do děje, dokonce až na drobné detaily (převážně vulgarismy:) bych rozdíl téměř nepoznal. Málem sem nedošel na nákup, jaxem se dotoho pustil. Ale říká klasik, žrát se bude dycky, tudíž sem se mrknul protáhnout tělo do Ulis do kerfu. Oproti standardním položkám sem zkusil estě Barre Patissiere de Bretagne, chuťově vynikající bábovka s cenou více než lidovou. Všem doporučuju, narozdíl od dalšího experimentu Vin de table d'Espagne, předevšim bílá verze se chlastat nedá vůbec. Večer na mně vlítnul španěl a pozval mně na axxi spojenou s noční párty v paříži, to si nemůžu nechat ujít no ni. Sice tvrdil že osazenstvo bude smíšené (jazykově), ale nakonec to byla skupina jenom mě a bandy španělů, každopádně špatný to nebylo. Koupil sem si 10 lístků do paříže (kura drahota 27,60 EUR) a vyrazil poznávat město zaslíbené. Foťák sem si radši nebral, axxe na koleji v kuchyňce se trochu protáhla a jeli sme poslednim vlakem řádně posíleni jim beamem, absolutkou a růžovým vínem. Po příjezdu do města sme vystoupili u katedrály Notre-Dame, všude mega narvaný ulice, hafo lidí, bubínkáři, špeky, no prostě sqělá atmoška. Po hodině zewlování před notra damem sme se konečně hnuli a vyrazili někam jinam. Prohlídli sme nějakej kostel, kterej asi už nikdy nevysvětěj, a ztratili zbytek party, někam zdrhli či co, nakonec sem zůstal jenom s jednim španělem. No romantika, paříž, notra dame, nakonec i luvre jenom bych za toho španěla bral někoho jinýho (koho asi že, copaxi dělá moje tygřice:) V půl šestý sme se dokopali zase na RER do stanice Notra-Dame, a vyrazili do hajan. Trochu sem zachrápal, tudíž když sem se probudil jaxemnou klepe španěl že sme někde v prdeli v depu v lese taxem byl docela vykulenej. Naštěstí šel kolem jakejsi strojvůdce a dveře šli otevřít tak nás posadil do kabiny vlaku zpátky na nádraží kde sme měli původně přestupovat (svině, a to přitom na ceduli psali že to je přímej). Po přestupu už byla cesta bezproblémová a v sedm hodin sem už pelešil v posteli. Probuzení s panem kočkou v jednu hodinu už sem si dlouho nedal, nic příjemnýho to teda neni, spíš naopak. Kura mně je blbě jen si na to vzpomenu. Na to pomáhá jedině se pořádně přežrat, takže když sem se na třetí pokus vykutálel z postele taxem se jal požírat ty zásoby z kerfu a hned vzápětí se jich zbavovat. Večer už se to ustálilo, každopádně na mejch obvyklejch nedělních 100 bazénů sem si radši nechal zajít chuť. Kura zejtra fránina a já nic neumim a úkol taky nemám hotovej. No snad to stihnu ráno :)

Popojedem... Kura ja mam hlad

V pondělí sem měl běhání jak cyp, klasika jako každý pondělí. Hnedle z rána sem měl schůzku se šéfikem, on teda tvrdil, že bude ráno, nakonec dorazil až ve 12. Vůbec tady jsou poměry trochu jinde, když sem chodim v 9, taxem tu až do 10 zcela sám a teprve v půl dvanactý se začnout trousit další. Když ještě v 11 bylo u šéfa v kanclu prázdno taxem se vydal na CAF, do banky a na poštu. V CAF sem to zalomil hned doprava, vzal si lístek a čekal až přijde moje číslo. Za deset minut sem se dočkal a rounou mířil k tý babě s těma papírama co sem měl z www.caf.fr. Jak to zahlídla tak už mně odkazovala doleva, že u ní sem zcela špatně. Hodil sem teda kličku doleva a v tu ránu mně málem kleplo, páč tam byla fronta dlouhá jak v kerfu po vejplatách. No nic, skočim sem ještě odpoledne, třeba bude líp. Šel sem si teda do banky vyzvednout kreditku a voilá, v bance se v pondělí ani neobtěžujou otvírat. Na poště klasická fronta, no ještě se sem taky radši podívám, teď už nejni čas. Šéf mně hned ve dveřích řek ať přijdu až v jednu, že teď nemá čas, taxem se šel v klidu najíst. Po obědě už konečně klapla ta schůzka, ve dvě pak zápis na francoužštinu. Letěl sem přes celej areál na to abych vyplnil jeden formulář a věnoval jim další fotku (kolikátou už). Dozvěděl sem se že ve čtvrek mam bejt ve 12 kdesi, asi další zápis či kýho čerta, taxem si to uložil do paly a valil na ten CAF. Po vyčkání kompletní fronty na mně konečně měla přijít řada, když to tam brutálně zasekla nějaká japonka co neuměla ani slovo francouzsky. Ta caf-baba ji pořádně seřvala, poprosila ji ať příště přijde s někym kdo francouzsky umí, ale podle mně stejně nerozumněla. Ještě po ní furt chtěla carte de sejour, z čehož mně obcházeli mrákoty, páč sem čet že na ni musim mít úředně potvrzenej překlad rodnýho listu, což se ve francii docela těžko schání (vejlet do vysokýho na votočku neplánuju). Když sem přišel na řadu taxem jí radši hned ze začátku oznamil, že mluvim francouzsky bídně jak cyp a že s moc velkym dialogem nemá radši počítat. Bál sem se jí totiž říct, že nemluvim vůbec, po tý japonce byla ještě brunátná v obličeji. Nakonec to docela dobře dopadlo, chybělo mi jen pár papírů, vesměs jenom kopie různejch dokladů (třeba občanky). Když zjistila že sem z čech tak nechtěla ani tu carte de sejour, z čehož mně polil pocit blaha. Ještě se tady na starý kolena tu francoužštinu naučim, no ni :) Jaxem byl rozjetej taxem skočil na poštu a tam se po půl hodině dověděl, že obálky s mezinárodní známkou maj jenom po 10ti kusech a že mi prostě tu jednu kterou potřebuju neprodaj. No holt se nemůže v jeden den všechno povýst, no ne? Ještě sem zkusil informace, ale taky zavříno. Asi se tu v pondělí nikde nemaká, či kýho čerta. Večer sem ještě dal Twin Peaxx, tentokráte film, jenž dějově předchází seriálu, no už to bylo slabší, jen takovej odvárek jaxtématu vytáhnout co nejvíc love.
V úterý sem se jal vyzkoušet novou menzu do který mam od pátku přístup, nazvanou honosně University Restaurant. Normální studenti do ní nemůžou, krom doktorandů, což se týká i mojí maličkosti. Tož což o to jídlo bylo výborný, všechno klapalo, jen u kasy mně zkásla o 5 EUR za evidenci a 5 EUR za jídlo. Odpoledne sem skočil na informace a konečně sehnal aspoň obálku, paní mi ji dala zdarma, ale známky prej nemá. V bance jsem bez větších problému konečně získal i moji novou Carte Bleue, což je klasická kreditka, akorát bez loga Visa nebo MasterCard. Ve Francii ale bohatě stačí.
Další den sem měl dostat další kartu do menzy a jídlo konečně už za nějaký rozumný 2,5 EUR, jediný co mně zarazilo, že mně zkásli o dalších 30 EUR (z čehož se 10EUR objevilo jako kredit na kartě). Sem snad dojná kráva, nebo co. Že já vůl nechodil radši do klasický stravenky do studentský restaurace, je teda fakt, že tady by mělo bejt jídlo o půl eura levnější. No budu muset dát 50 obědů a paxe mi to vrátí :) Na matiku já byl dycky dobrej hehe (třeba 75 děleno třema je má specialita, kdo ví pochopí:) Jinaxe klasicky nic neděje, akorát v pondělí z godasu vyhodili zera, končila mu zkušebka a neprodloužili mu smlouvu, no asi nedostal dobrý doporučení, jinaxe to stát nemohlo.
Dneska sem ráno spokojeně pozetkoval v kanclu, tak jak každej den, a kolem půl 12 se vydal na cestu na zápis na francoužštinu. Jaký bylo mý překvapení, že se nejedná o žádnej zápis ale o regulérní výuku a navíc někym kdo odmítá mluvit anglicky :) Ne vážně, lektorka byla opravdu sqělá, dočkal sem se karate i suma a třeba se i vnitřně něco naučil. I když jaxe znám tak to na mně nezanechalo stopy :) Zjistil sem, že na tom nejsem zas tak hrozně jako někteří (třeba ten japonec vedle mně), ale na druhou stranu zas ne nejlepčí (ta finka po druhý ruce). Cestou z lekce sem se chtěl votočit na oběd a jaký bylo mý zděšení, když sem zjistil, že je menza zavřená. A na potvoru studentská taky. Teď tu sedim bez jídla jak trotl a čekám až mi přestane kručet v žaludku. Snad se toho dočkám. Nebo to zabalim a pokulim dom a bude po problémech. V sobotu by měli bejt muzea v paříži grátis, takže plán je vcelku jasnej, už se těšim na moji první návštěvu paříže.

V neděli se dře - i v kostele. Nebo spíš chlastá

V neděli sem se sice nemoh odtrhnout od Kulhánka, záda ale žádaly svý, taxem mrknul na dalších 100 bazénů do místního Piscine. Po návratu, obědě a Kulhánkovi sem se přesvědčil že mně nohy nebolej a vydal se do Ulis. No a zbytek vidíte na koláži. Cestou z Ulis sem si chtěl vyfotit místní policejní káru, bohužel sem to dělal přímo před stanicí. Ten týpek co hned vyběh byl pěkně nerudnej a fotku sem musel před jeho vočima smazat, příště už to ale cvaknu zdálky ať nejste ochuzeni ;) Jo a v tom kostele vážně chlastali...

Druhej tejden ve znamení pana kočky

V pondělí sem naběh na CAF, jiný dny tam totiž nejsou, vystál povinnou frontu a pak mi ta baba francouzsky vysvětlila že nemam šanci, páč CAF baba má dovolenou, nebo je nemocná či kýho čerta, ale prostě že mam přijít další lundi, taxem radši vzal rychlý kramle, páč se zasekla jak deska a furt něco mlela. Systém místní menzy je mi dodnes utajen, zas sem si vzal nějaký ty věci na tác a dycky když ta černoška začne koulet vočima jak na měření očního tlaku tak pochopim že toho mam moc, tak něco uberu a pak to je v pohodě. Jednou sem jí zkoušel utýct z neznalosti poměrů, ale má ječák, že to už nehodlám riskovat. Ještě teď sem červenej až na prdeli. No třeba to někdy pochopim.
V úterý sem se těšil na kuchyň-arabo-axxi ale asi sem přestřelil páč v kuchyni bylo ticho jako ještě nikdy nebylo. To jindy tam řvou eště o půlnoci (mam dveře hnedka vedle kuchyně a hajzlů), ale dneska fakt pekelný ticho. No pustil sem si Městečko Twin Peaks, nakonec mně to nějak chytlo taxem dal prvních 5 dílů a šel chrnět. Po zbytek tejdne sem dycky dotáhnul pár dílů a včera to finálně dokoukal, kura to je konec, ten Linč je prostě geniuz.
Ve čtvrtek po klasických pár dílech Twin Peaxx sem se v 11 rozhodnul pro dnešek stačí a šel spát. Paxem pochopil, že v tom bordelu co se ozívá z kuchyně nemam šanci, taxem nalil víno do půlitrovýho hrnku a šel to tam vomrknout. Samo, že to byla ta arab axxe, hned sem se tam chyt nějakejch španělů co kecali s polkou anglicky, nakonec sem se vožral jak cyp, dožah ty zbylý flašky co sem tady měl a furt bylo dobře. Hůř začalo bejt až když víno došlo, páč borci se zkušeně nabídli, že doplněj můj pitnej deficit a nalili mi nějakej francouzskejch utrejch co chutnal po pendreku a asi to mělo procent jak na tacháku formule jedna. Ve čtyři, když už sme zbyli v kuchyni jen tři, já, bulhar a frantík sme to svorně zabalili a já frčel do pelechu. Ráno klasická kočka, fuj, asi sem byl i trochu zelenej. Jako na potvoru mně scháněli oba šéfové, držel sem ruku před pusou aby nebylo nic cejtit, ale stejně to bylo asi prd platný.

V sobotu už klasickej vejlet na nákup do kerfu, tentokrát s mega baťohem, vzal sem žrádla tak na tři roky, stejně nebudu mít ve středu už co do huby. Cestou sem zjistil, že v Ulis je v neděli nějaká axxe, všude hafo připravenejch stánku a v parku instalovali muziku. No pudu to vomrknout, se sluší ne, dyxem skoro soused. Zbytek soboty sem jel Twin Peaxx a když už nebylo víc dílu taxem rozjel Kulhánka: Cesta krve I. Můj oblíbenej autor, kterýho znám jenom díky hondzikovi a musim mu za to veřejně říct díky. To se člověk začte, je v pohodě a najednou střih a po čtyřech dnech se probírá z komatu s husí kůži na zádech a nočníma můrama za bílýho dne.