Ve středu po příchodu ze školy sem se votočil na vrátnici, kde ta pani rozhodně neměla radost že mně vidí. Strkal sem jí tam nějakej papiros z CAF, kterej mi údajně měli vyplnit na koleji. Vzala si mně dozadu ke kompu a najela na www.caf.fr a začala vyplňovat ten samej formulář, kterej už dáuno mam. Taxem pro něj skočil, sice se trochu divila kam du, ale nedokázal sem jí to vysvětlit a vzápětí pochopila. Ani nevíte jakou měla radost že se mnou nemusí procházet ten milion kolonek. Taky mi zadara vokopčila pas a RIB (identifikaci bakovního účtu) a řekla c'est tout a já na ni jen zíral :) takže sem na tom CAF ouřadě byl zbytečně, dá se to udělat bez problémů přímo na kolejích, paráda. Ještě sem se ji snažil přesvědčit, že sem boursier (stipendista), ale vcelku jednoduše i přes jazykovou bariéru sem pochopil, že todle neuhraju :) socrates holt není bursier, ach jo. No uvidíme kolik bude chodit na účet. Paxem vlítnul dělat pizzu a najednou se v kuchyni objevili španělé ať du s nima na basket. Nevim jestli to byl dobrej nápad, všichni kdo mně viděli hrát tak určitě chápou co tim mám na mysli :) Každopádně sem řek že dorazim, ale vzhledem k tomu že si dělám pizzu tak poněkud pozdějc.
Nadláb sem se, pokecal s tygřicí, snažil se najít milion důvodů proč nejít a nakonec sem šel. Dorazil sem akorát, když přestali hrát páč tam nastoupila nějaká taneční škola. No taxme se aspoň podivali jaxe dělaj taneční kroky...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)



1 komentář:
na dotazy předem zodpovídám že pizza byla margarita (tomato, šunka, žampiony, fromage) koupená z kerfu za cenu více než lidovou :)
Okomentovat