Skajpujem, jabberujem, zewlujem a učíme se francouzsky

Huhůůůů, paráda právě píšu ze svýho novýho netu přímo na pokoji. Ani byste nevěřili jak taková kravina dokáže potěšit, konečně budu moct strčit francouzskej slovník přímo do... šuplíku :) Přeci jen na seznamu je rychlejší a obsáhlejší. Mít tady net rovněž přináší řadu dalších výhod, mít skajp (ale nemam mikrofon):, mít kde surfovat vo vejkendu (to narozdíl od skajpu nemá chybu:) a bejt s váma ve spojení. Jo a možnost poslouchat český rejdyou, ve škole se to nedá.
Ale abych popsal uběhlej čas, včera sme měli zase fráninu, na mym stabilním místě vedle finky seděl nějakej šmudla, taxem sed vedle něj. Japonec nezklamal a hned po příchodu zamířil na židli po mý levý ruce. Aspoň někdo známej, že. Ten náš mlčící pakt kterej sme uzavřeli hned na začátku (páč anglicky se bavit nesmíme) nám docela vyhovuje. Začali sme se učit barvy, nic těžkýho, jaxe řekne modrá, červená a bílá ví snad každej, ne. Nebo teda skoro každej kdo zná filmy Krzysztofa Kieslowskiho. Jaká však byla moje smůla, když ke mně dorazila učitelka s barevnejma kostkama a chtěla po mně ať vytáhnu žlutou, černou a tmavě zelenou. Taky se mohla trefit do nějaký rozumný barvy, zas sem byl za nejvěčího trotla. No po brousení rukou v krabici a sledování tváří okolosedících sem to za chvíli dal, ovšem zpocenej sem teda byl. Další překvapení přišlo vzápětí, učitelka napsala na tabuli 20 cizích slov z nichž sem neznal ani jedno, vzápětí mi ukradla japonce a prohodila ho s nějakou typkou a zahlásila, že si budeme hrát s kostkama s použitím těch slov. Typka se hned chytla a začala mi něco poudat, jaxi ty kostky mam srounat na lavici, nakonec to radči udělala za mně. Paxem jí měl řikat co má dělat ona s jejíma kostkama, po její vydatný pomoci to docela i šlo. Po pátym pokusu už to začínala bejt sranda, taxme začali stavět z těch kostek mrakodrapy, no tříletí haranti hadr.
Sranda však brzo skončila, páč učitelka zavětřila že jedeme zetko, taxme vlítli na čísla. Nevim jak přišla na to, že je umíme, každopádně sme si tahali papírky a měli sme řikat čísla co na nich sou a zbytek třídy si to měl psát. Jestli někdo z vás umí francouzsky, ví že po 69ce ve fr. příchází menší hardkórek v podobě toho, že se neřekne 70 ale 60-10. 80 je potom 4-20 (asi jako krát). No ještě že sem si to na hajzlu poctivě nastudoval, von ten kapesní slovník taky neni docela blbej a jiný knížky na čtení tady nemam. Tudle část sem docela sfouknul, teď jen se radši naučit co budem brát příště. Kdybych aspoň věděl co to bude... Na konci hodiny nám dala ještě vypracovat esej na téma co nás baví ve Francii, a na druhou stranu co nám tu saje krev, to sem zvědavej jak to s těma pěti slovama co znám dokážu.
Po skončení hodiny ze sousedky vylezlo, že je doktorandka na LRI a že jestli tam du tak můžet jet spolu, prej je auťákem. No to si nechám líbit, štreka je to jak cyp. Nakonec sem pochopil, že pěšky bych tam byl možná rychlejc, neboť typka zaparkovala na parkovišti s přístupem na kartu, tudíž sme přes tu zavřenou bránu jaxi nemohli projet ven (prej byla otevřená když parkovala, no to docela chápu:) Po půl hodině schánění někoho sem za bránu začal bejčit a sama se z ničeho nic votevřela, asi se o ni někdo bál, jakože bych ji urval hehe.
Po příjezdu na LRI další překvápko, typka řekyně sedí hnedka ve vedlejším kanclu. To už je nějak moc náhod najednou, mno ne.
Dneska sem měl schůzku se šéfem, docela pozitivní páč mi nabídnul post-doktorandský studium v tom co tady dělám. Tož to je nabídka která se neodmítá, má to jen jedinej háček. Že musim udělat disertaci. No takže z toho zase nic nebude hehe. Nenápadně sem mu to naznačil, mno snad to pochopil. Dneska sem jen tak rekreačně mrknul na poslední neskouknutej filmík a to na Shopgirl. Docela slušná romantika pro baby, ale ani mně to moc nezklamalo páč sem od toho nic nečekal. Některý hlášky jsou nakonec docela dobrý, třeba když týpek zapomene na gumu a chce místo toho použít malej pytlík ;) Prostě blázen hehe.