první tejden života v lese

Další dny utekly jak cyp, až na pár problémů s CAF. Každej student ve Francii, kterej bydlí v pronájmu má nárok na sociální příspěvek na bydlení. K jeho zařízení je ovšem potřeba asi milion věcí, mimo jiné bankovní účet ve francouzské bance. Ve středu sem teda zamířil přímo do Societe General, slyšel sem na ní jen slova chvály tak proč chodit jinam, že :) Vlez sem tam, vystál frontu (tady maj fronty všude) a když na mně přišla řada tak na ně vybalil co vlastně chci. Hehe koukali na mně jak na nejvěčího tragéda, vůbec netušili která bije. Několikrát sem suše opakova, že chci benk akount, dokonce i francouzskej axán sem do to dal, ale nezabíralo to. Pak tam vyhrabali nějakou paní které konečně pochopila oč mi de, dohodla si se mnou schůzku na druhej den a bylo. Druhej den sem tam naběh v danou hodinu, nasáčkoval se k ní do kanclu, s její pomocí vyplnil formuláře, kde bylo otázek jak v žádosti o azyl do júesej, všechno to podepsal a se štosem papírů valil dom. Eště sem se teda votočil ve Fran-Prix, koupil moje oblíbené růžové (litr za euro hehe, přesně po vypití toho litru začíná chutnat:) a nějaký ten proviant aby se neřeklo že tady budu hubnout.

Vínko je tady vůbec dobrý, zkoušim každej den nějakou jinou sedmičku a zatim sem nenarazil na žádnej driják, sice se po tom tlemim jak na konopnym maratónu ale spim jak miminko a ráno vstávám na osmou jako rybička. Do kanclu chodim na devátou a sem v celym baráku bezkonkurenčně první, tady se začíná dělat až od desíti a chodí dom na šestou.
Poslední den v pátek cestou z oběda sem konečně potkal svýho šéfika, byl docela překvapenej, že už tu sem od pondělka. No prej na mně bude mít čas až v pondělí odpoledne, tak jedu dál zetko. Odpoledne sem se votočil na místních informacích, vyfasoval mapy přilehlých obcí a nakonec zjistil kde se nachází CAF a koupil další flašu té dobroty.
V sobotu sem vyrazil poznávat místní okolí, věděl sem že v Ulis, což je sousední město je mega velkej kerfůr, taxem tam zvolil směr. Cesta byla v klidu, až na to, že je to pekelně do kopce. A to sem myslel že po Liberci to bude příjemná změna, samá rovinka a tak... Tady sem měl chvílema pocit, že šplhám do místního orlího hnízda. Ještě že sem se moh navigovat podle místních paneláků, které vážně nejdou přehlídnout, mimo jiné se s nima chluběj i na fotce na přední straně mapy. No mrkněte na fotky, nic extra na nich neni.


V kerfu sem nakoupil hrnek, pizzu, ementál, nějaký ty bagety, croissanty, víno a zeleninu, no prostě francouzská klasika...
Jedinej problém kterej se vyskyt byl v tom jak to dostat na koleje, že. No půlku sem sbalil na záda, druhou půlku do tašek a oběšenej jak vánoční stromeček u klausů sem si to pádil na koleje. Měl sem trochu hrůzu, že někde hodim sudy a pokutálim se až do Orsay, ale naštěstí sem ten kopec dal bez pádu, holt maj moje etnýsy kvalitní podrážku. Po příchodu a pozdním obědu sem se pustil do deníku ostraváka, lepší blog sem eště nečet (sorry šťópa, ale je to tak:) S krátkou přestávkou na spánek, bazén a jídlo sem v neděli odcházel vnitřně uspokojen, že mam dočteno. Na koleji nemam net, snažil sem si to zařídit v tejdnu, chvíli trvalo než sem sehnal dotyčné zodpovědné (dělaj to studenti), vyfasoval nějaký formuláře a posléze už sem neměl sílu na nějaký vyplňování, hlavně když sem podle poplatků zjistil že stejně dřiu než v říjnu mi to nepojede. Cestou sem na patře potkal hafo arabů (teď už vim, že to arabové nejsou, sou to jen tmavší frantíci:) a že mně zvou v útery na axxi v kuchyňce, no dobře, stejně mam houno co na práci, no ni? Ani je moc nepřekvapilo, že na mně musej anglicky...
Začal sem chodit do místního bazíku, koupil sem si permici (stála asi 16 EUR na 10 vstupů) a těšil se jaxe rozhejbu po tom sezení u ostraváka. Taky kdo by čekal v neděli ve 12 v bazénu nějaký lidi, že. Překvapivě sem zjistil, že místní bazén se skládá ze dvou stejně velkých 25m bazénu, z čehož jeden je pro děti a druhej byl z půlky obsazen nějakejma sportovcema a zbylá půlka vypadala jak staromák v sobotu ve dvě. No nakonec to nebylo tak hrozný, většina lidí odešla kolem jedný a já si dal pěkně do těla, 100 bazénů už sem dlouho neuplaval :)