Büro šiml

Druhý den po příjezdu sem vstal pravou nohou a šel zkrotit ty úředníky na studijním. Nejdřiu vědoma si toho že bez fotek tady nepřežiju ani den, vlez sem do takový tý fotobudky (a lá amélie) a snažil se s ní rozumně domluvit na tom co chci. Škoda jen že mluvila tak jak všichni tady, takže sem jí nerozumněl ani valibuk. Nakonec sem ji překecal, a vyfluslý fotky dovalil na studijní. Bylo asi půl devátý a na studijním všechno spalo, asi votvíraj až v 9. Mrknul sem teda na katedru cizích jazyků na kurzy fr., který mam frý, ale jediný co sem se dozvěděl že ty šulini maj nástěnku pro kurzy francoužštiny pro jistotu ve francoužštině. Po boji se slovníkem sem přelouskal, že rozřazovací test (hehe) se koná 1.10. kdesi v lese. OK, beru na vědomí. Po návratu na studijní a vystání fronty na jedny dveře (celkem tam byly 4, taxem jedny tipnul) si mně začali přehazovat jak horkej brambor. Klasicky nikdo neuměl anglicky tak zavolali nějakou ředitelku, ta tam se mnou sepsala dalších asi 200 papírů a hodili mně do kanclu naproti i s těma papírama. Pro jistotu si nechali 3 ze 4ech fotek úúúj. Už sem řikal že na koleji chtěli dvě? Asi se budu muset zkamarádit s fotomašinou.
Naproti v kanclu se mně snažili fikaně zbavit tím, že mi řekli že dneska maj pěknej šrumec a že buď můžu pekelně dlouho čekat nebo přijít jindy. Když sem se zeptal kdy, tak jen smutně krčili rameny. Rozhod sem se vytrvat a půl hodině oxidování v kanclu mně nakonec za 5 minut vyřídili ani to nebolelo. Jen mně za to stáhli o 5 EUR, naštěstí šlo platit kartou, tady maj ten malej bankožrout snad všude.
Paxem trochu zazetkoval v kanclu, přeci jen stahovat na filmy na večer chvíli trvá a kolem dvanáctý se vydal na můj první oběd. Vůbec moje instalace do kanclu proběhla nezvykle rychle, až na vyplnění 15 papírů se sekretářkou ústavu informatiky (pro jistotu neuměla anglicky) to proběhlo vcelku hladce. Při přiblížení k menze mně málem ranila dedka, páč takovýdle fronty se nestáli ani na hajzlpapír za sociku. Zewlovat ve frontě není má oblíbená zábava, a stejně sem neměl stravenky, taxem sem protlačil dveřma dovnitř (do podstatně menší fronty k stravenkovýmu okýnku) a po vystání jí sem si koupil pack 10 strávnic (zase platba kartou 27 EUR za to chtěli). Paxem hodil rychlej shortcut rounou do tý mega fronty, akorát né na její konec ale na začátek a začínal se zapojovat do tajů místní menzošky. Jelikož měli mega výběr jogurtů dortů a různejch dalších kravin (s tím že některý věci sou v ceně, ale je to v mně nepochopitelnym systému), bral sem to samý co ta typka předemnou ;) Nakonec to bylo docela pozitivní, páč mimo hlavního jídla sem získal eště salát, bagetu, koláč a jogurt ;) Po tom dni hladovění to byla docela příjemná změna.